Rozvod a změna jména po úřednicku

Rozhodovali jste se někdy pro změnu jména? Pro ženy bývá toto rozhodování často spojeno se svatbou a souvisejícím přijetím jména manžela. Ale co když se rozhodnete pro změnu bez tohoto důvodu? Někdo cítí potřebu své jméno rozšířit o další křestní jméno nebo přetnout rodové vazby a vybrat si svobodně jméno a příjmení dle vlastní vůle.

Víte, co vás při změně jména vlastně čeká? Díky mé čerstvé zkušenosti se mohu podělit o řehtání úředního šimla z několika přepážek.

Ze zákona existují případy, kdy je možné změnu jména provést bezplatně, ale pro tuto možnost jsou jen přesně stanovené podmínky. Nejčastěji je v souvislosti s rozvodem. Hlavní dopad rozvodu je však úplně jiný. V současné době totiž po rozvodu dochází automaticky k zneplatnění osobních dokladů. Možná to ani netušíte a váš občanský průkaz je již neplatný.

Co vedlo k rozhodnutí změny jména mě.

Historicky je v naší kotlině změna jména u žen běžná. I já jsem se sňatkem přijala jméno manžela a zároveň jsem si však nechala i své dívčí jméno. V době svatby jsem již řadu let podnikala a cítila jsem, že si své rodné jméno potřebuji nechat, abych neztratila vazbu s vybudovanou sítí klientů.

Pár let nato přišel rozvod a já nebyla schopna 2 roky řešit nic, co s novou situací souviselo. Důvodů bylo hned několik a tím hlavním bylo, že jsem nevěděla, co dál. Promeškala jsem díky tomu půlroční zákonnou lhůtu na bezplatnou změnu příjmení, zpět na své dívčí jméno, z důvodu rozvodu.

První rok jsem se na změnu jména necítila, protože jsem si pořád připadala s bývalým manželem tak nějak svázaná a tento svazek mě svým způsobem dokonce i těšil. Potřebovala jsem se od této životní etapy odpoutat ve vlastním tempu, ne s rozhodnutím soudu, ale až v době, kdy jsem se sama budu cítit volná.

Navíc jsem vůbec netušila, jak vybrat jméno nové, které by odráželo mé současné já.

První silnější impuls přišel 1,5 roku po rozvodu. Nastoupila jsem do ročního kurzu ceremonialistek, díky kterému jsem si pomalu začala uvědomovat zpět svou integritu, vlastní sílu a chuť být zase volná. Přetnutí energetického svazku jména bylo nezbytnou součástí této změny.

Cítila jsem to, ale transformace jména do reality byla jakoby v mlze. S novým partnerstvím mě odpoutání od minulého svazku volalo ještě intenzivněji. Hlavní otázka však zůstávala stejná – Jaké jméno si zvolím?

Věděla jsem, že nejde jen o nějakou kosmetickou změnu. Jméno má svou energii, která se otiskne do reality toho, kdo jméno nosí. Odpověď mi přišla během báječného kurzu NUMEROLOGIE u Janičky Kojetínové. Všechno do sebe začalo zapadat. 

Mé dívčí jméno je jméno rodu, který se mnou tak jako tak zanikne, protože vlastní děti nemám a tím pádem není nikdo, kdo by jméno nesl dál. Když jsem se na toto jméno nacítila, viděla jsem zase tu malou nejistou holku ve školní lavici, která nechce, aby jí okolí třeba jen vidělo. To už ale dávno nejsem já!

Napadlo mne použít numerologii a podívat se na vliv jména na mé podnikání. Výsledek mě naprosto vystřelil ze židle!. Najednou jsem viděla své podnikatelské kotrmelce a ohromné překážky, které jsem při cestě zdolávala s vypětím většiny sil. A co jméno manžela?

Vnímala jsem, že už nechci být jen jedna Swalens v řadě – zůstávají mi vzpomínky na to hezké, co mezi námi s manželem bylo, ale energie současnosti je jiná. Když jsem se na své pocity podívala přes numerologii, najednou mi to došlo: měsíc po svatbě jsem onemocněla a nádor mě provází až do této chvíle. Jasně! Změna energie. Proč jsem to neviděla dříve?

Teď už jen zbývalo najít jméno nové. Prakticky jsem věděla, že nechci takové, které čeština pochroumá svým přechýlením. Líbí se mi cizí jména, ale stále jsem neviděla to vhodné pro sebe. Trvalo další rok, než se naprosto bleskově objevilo jméno nové.

Začátkem roku 2024 jsem začala cítit jakoby odkrývání závoje nad tématem mého jména. Věděla jsem, že od změny mě dělí už jen dny. A najednou to přišlo. Jednou ráno jsem si při česání začala pohrávat s různými variantami jména. Dobře. Podívám se po jménech naší ženské linie. První varianta byla jméno po babičce. To se mnou zarezonovalo, ale vzhledem k tomu, že mám po babičce i jméno křestní, chtěla jsem jít ještě dál. Prababička byla Novotná. To je ono! Je v tom cítit nový začátek, to je přesně to, co chci. Vycházela jsem z koupelny a s překročením prahu to přišlo – Nová. Proč bych nemohla být Nová? Vždyť se tak i cítím. Podívala jsem se na obraz vlka, který mám v pracovně. Vlk, měsíc, nova. Ne Nová, ale Nova. To jsem přesně já – Eva Lilith Nova – Měla jsem vyhráno.

Jak to bylo na úřadech

Ještě ten den jsem se zaregistrovala do rezervačního systému naší matriky. Po letech hledání teď šlo ráz na ráz. Byl pátek a hned další středu měli na úřadě volno. V 8 hodin jsem stála před přepážkou. Vybavená žádostí o změnu jména a doklady jsem optimisticky předpokládala, že celý proces proběhne rychle.

Paní za okénkem byla milá a usměvavá. Paráda, to mám štěstí! problesklo mi hlavou. Pak mě doběhla realita. Máte špatnou žádost, od ledna se změnil formulář – konstatovala úřednice. Nevadí, vypíši novou. Pak došlo na předložení dokladu totožnosti.

„Máte neplatný občanský průkaz. Jste rozvedená a na dokladu je stav vdaná.“ Aha. Myslela jsem si, že když je to nepovinný údaj, nehraje tak zásadní roli. Vždyť mám rozhodnutí soudu o rozvodu, uvažovala jsem. „Rozhodnutí nestačí, musíte to mít zapsané v občance. Nechejte si udělat novou a pak můžete podat žádost o změnu jména.“

Nechápala jsem. To si půjdu nechat změnit občanku, za tři týdny, až mi přijde nová půjdu opět na matriku, požádám o změnu jména a po schválení si podám žádost o výměnu občanky? Držela jsem se pultíku u okénka a nevěřila svým uším.

V tom se objevila záchrana. Kolegyně za přepážkou na mě mrkla a zeptala se: „Máte cestovní pas? Tam rodinný stav není.“ Okamžitě jsem pas vylovila a proces žádosti pokračoval. „Ještě mi dejte oddací list“ žádala úřednice. Zkušeným očkem jukla na pidi poznámku na konci dokumentu a pravila „Máte neplatný oddací list, takže si ale nemůžete zažádat o nový občanský průkaz.“ Podlomila se mi kolena.

Proč? „V poznámce dole na oddacím listu musí být zapsáno, že jste rozvedená“ zněla odpověď od stolu. Následně mi byl popsán další postup. Vrátí mi všechny doklady, já si zajedu do 150 km vzdáleného města, kde jsem se vdávala, tam si na úřadu nechám zapsat rozvod do oddacího listu a mohu se vrátit zpět na naší matriku.

Pokoušely se o mne mdloby. Hodné paní úřednici se mě zželelo a vysvětlila mi, že když jim dám plnou moc, vyřídí za mě administrativu z moci úřední. Zatím mi tedy mohou provést změnu jména a doklady si změním po doplnění oddacího listu. Odešla jsem se smíšenými pocity. Ještě ten den mi do datové schránky přišlo vyrozumění o změně jména. Paráda!

Za 14 dní jsem dostala zprávu, že na mě na matrice čeká i doplněný oddací list. Objednala jsem se tedy na přepážku osobních dokladů a s lehkostí vyrazila na úřad. Na matrice mi kromě nového oddacího listu vyměnili i rodný list, kam zapsali mé druhé křestní jméno. Vyřešili tím problém, o kterém jsem ani nevěděla, že existuje.

Pak přišla další sprcha. Přepážka osobních dokladů.

„Nemohu vám vzít žádost na výměnu občanského průkazu, protože nemáte platný občanský průkaz!“ Cože??? Tak to je tedy hláška dne! Vždy jsem si myslela, že lidi ke změně dokladu vede v některých případech i jejich neplatnost. Zjevně jsem se spletla.

„Co s tím mohu ale teď udělat? “ ptala jsem se rázné paní za přepážkou. „Dám vám pokutu.“ Dobře. Sice mě to netěší, ale co se dá dělat. Za chyby se platí. „Ale já vám tu pokutu dát nechci.“ „Dobře….“ „Ale já musím.“…. Tento plodný dialog se opakoval ještě několikrát. Nakonec se paní rozhodla, že mohu jít do kabinky na foto pro doklad.

Opět jsme si zopakovaly kolečko: dostanete pokutu – dobře – ale já vám tu pokutu dát nechci. Pak padla klíčová otázka, proč jsem nepřišla dříve. „Byla jsem nešťastná.“ zněla má odpověď. Najednou se vše změnilo. Paní zjihla, podotkla něco o necitelných chlapech, pak přidala pár termínů, které zde nebudu zmiňovat pro případ, že tyto řádky čtete před 22 hodninou.

Zkrátka a dobře, nakonec se vše podařilo a žádost o nový občanský průkaz byla podána. Ještě jsem si sice vyslechla něco nesmyslnosti přidávání několika jmen a samozřejmě nezůstal bez povšimnutí ani můj nápad nepoužívat čárku v příjmení, ale díky zápisu v matrice to nakonec prošlo.

Z úřadu jsem odcházela s nadějí, že až si vyzvednu všechny změněné doklady, nepřekročím práh této budovy minimálně 10 let. Doufám, že se mi to opravdu podaří. Ráda si totiž vychutnávám život, ve kterém se mě nikdo nesnaží vecpat do škatulky nesvéprávné bytosti vhodné k poučení logiky úředního šimla.