Kam nás až mohou zavést emoce?

Dnes se s vámi chci podělit o svůj zážitek s prvním procesem Emocionální cesty od Brandon Bays. Pokud jste zatím o této úžasné americké terapeutce neslyšeli, přidávám ukázku z její knihy Cesta.

Moje cesta k Cestě byla motivována vážnou nemocí. Věřím, že většina našich obtíží je způsobena psychickými bloky. Proces Emocionální cesty se zaměřuje právě na vyhledávání skrytých bloků, jejich pojmenování a rozpouštění.

Svou podstatou jsem logicky uvažující člověk. Většinou potřebuji pochopit, proč a jak věci fungují. Když mi tedy terapeutka řekla, abych se uvolnila, zavřela oči a popisovala nahlas, co cítím, nevěděla jsem, jak na to.

Po chvíli jsem se však dostala do zvláštního klidu vědomí, ve kterém jsem už vyjadřovala naprosto niterné pocity. Důležité je, nezapínat žádnou autocenzuru a nechat vše volně plynout. Hlavní je přeci výsledek.

Nic není dobře, nic není špatně

Nejdůležitější je soustředit se na své pocity a procesy, které v těle probíhají. Pokud začneme tyto pocity převádět do slov, zintenzivníme prožitek terapie a zároveň se dostaneme hlouběji do sebe sama.

Protože hledáme příčiny našich životních chyb nebo nemocí, musíme počítat s tím, že emoce, které se dostanou na povrch, nebudou příjemné. Terapeut počítá s našimi negativními reakcemi, takže je možné pustit veškeré slzy a hněv ven.

Někdy z nás jdou slova, která v běžném životě vůbec nepoužíváme. Také pláč bývá mnohem intenzivnější než v našem bdělém vědomí. Čím víc se do emocí ponoříme, tím prospěšnější pro nás celý proces bude.

Bezpodmínečná láska

Až se dostaneme do stavu hluboké bolesti a smutku, přijde zázrak. Lidé popisují tento stav různě. Někdo jako pocit hlubokého klidu nebo uvolnění, jiný jako ohromnou radost a štěstí. Mě se líbí definice přímo od Brandon Bays.

“V jádru všeho bytí se nachází bezpodmínečná láska. Pravdivě vypovídá o tom, kdo skutečně jste. Je to vaše vlastní podstat. Je neohraničená, neosobní a všeobjímající. A existuje v jádru vašich nejsilnějších emocí. Otevřete se a podlehněte jakékoliv emoci. Pokud je vysilující a láme vám srdce, otevřete se ještě víc. Tam, v jejím jádru, objevíte neomezenou, čirou, nikdy nekončící lásku. Zůstaňte v ní. Vy jste sama láska.“

Pokud se na tato slova nacítíme, naše duše se uklidní. Má možnost vychutnávat si každý okamžik tohoto života a jeho skutečný smysl. Pokud bude duše klidná, bude v klidu i naše tělo. To je ten správný okamžik pro nastartování hojení.

Závěr procesu

Poslední část procesu je věnována nastavení nové cesty. Prostřednictvím vyšší moudrosti jsme spojeni se svou duší a ta nám ukáže důsledky terapie. Dozvíme se tak, jak bude proces hojení pokračovat v určitém čase.

Začíná se otázkou, kam se posuneme druhý den. Už den po procesu jsou totiž patrné změny. Pak se odkrývá posun za týden, měsíc, půl roku, rok. Ke každému času dostaneme odpověď, do jaké míry už jsme danou situaci zvládli zpracovat.

Samotným procesem Cesta nekončí

Po absolvování procesu Emocionální cesty je žádoucí, nechat si dostatečný prostor sám pro sebe. Pokud proces ukončíme, zapneme telefon a začneme řešit překážky všedního dne, neužijeme si dostatečně nově okusené zkušenosti.

Osobně chodím na procesy pravidelně. Pomáhá mi to při odstraňování starých bolístek i únavy všedního života. V den procesu si beru úplné volno. Před procesem si udělám hezké ráno a po procesu jdu na procházku.

Pobyt v přírodě je tou nejpřirozenější meditací, kterou pro nás život má. Je vědecky dokázáno, že vnímání klidu přírody má vliv na srdeční rytmus člověka. Duše se zklidní a tělo uvolní a otevře. Stačí se zaměřit na to, co cítíme.

A co bude dál?

Je potřeba se připravit na to, že staré otevřené příběhy se jen tak rychle neuzavřou. Ještě několik následujících dní silně pociťujeme probíhající změny. Pokud se na tento stav naladíme, můžeme pozorovat, do jaké míry se naplňuje předpoklad řešení z konce procesu.

Pokud se nějak výrazně oddálíme od původního záměru, například podle předpokladu by měl být problém vyřešen již z 60 % a my máme stále pocit, že jsme na samém začátku, doporučuji konzultaci s terapeutem. Možná jsme přehlédli nějaký důležitý signál duše.

Vlastní zkušenost

Jednou jsem si řešila téma špatné komunikace. Nedokázala jsem otevřeně říkat co cítím a potřebuji. Po procesu jsem měla pocit, že se vlastně ani nic zásadního nestalo. Bylo mi lehčeji, ale nějak jsem očekávala víc.

Po měsíci od procesu jsem se v rodině dostala do situace, která mi nebyla příjemná. Potřebovala jsem vyjádřit svůj postoj a nastavit ostatním hranice, za které nejsem schopna jít. Pak mi to došlo.

Nikdy předtím jsem se vůbec k podobné diskusi nedostala. Své osobní potřeby jsem nechávala ukryté hluboko v duši a plnila představy a přání ostatních. Bylo to neuvěřitelně silné uvědomění si posunu, který se v mém životě stal.

A zázraky pokračují dál

Pokud na sobě začneme pracovat, můžeme doslova přenastavit vše, co už je nefunkční nebo není s naší duší a tělem v souladu. Je to práce. To ano! Ale výsledný efekt prostě stojí za trochu té námahy.

Pokud vás tyto řádky oslovili a chtěli byste se dozvědět víc, neváhejte a napište mi. Také se můžete přidat do naší facebookové skupiny a sdílet tam své názory, postoje a přání.

Těším se na vás, jakkoli a kdykoli.
Vaše Eva