Malý cestovatelský kvíz pro hravé

Milujete cestování a objevování nových míst? Hledáte inspiraci pro výlet nebo dovolenou? Pokud se vám za zavřenými víčky objevují cesty do míst, kde jste ještě nikdy nebyli, jste tady správně!

Vášnivě ráda cestuji v doprovodu fotoaparátu a s chutí pak vyprávím o místech, která jsem navštívila. Měla jsem možnost podívat se do mnoha zemí Evropy. Někdy se na místa vracím opakovaně, protože tam nechávám část svého srdce a prostě si potřebuji připomenout, jak krásný svět vlastně je.

Během dvoutýdenní svatební cesty po Evropě jsme autem ujeli 4 550 km a procestovali 9 zemí. Opakovaně se vracím na Srí Lanku, kam mě vždy přiláká nevtíravá filozofie Buddhova učení. Drsnost hor a příjemné sluneční paprsky mi na Krétě vždy roztančí každou buňku v těle.

Každé místečko má své kouzlo.

Kvíz pro hravé

Zkoušeli jste se někdy zamyslet nad tím, co prvního vás napadne, když se řekne jméno nějakého místa na zemi? Máte-li chuť si trošku hrát, nabízím malý kvíz. Níže je uvedených 6 míst, které jsem navštívila. K nim je třeba přidělit odpovídající charakteristiku a kdo chce, může odhadnout, jaký příběh mu budu v některém z následujících článků k danému místu vyprávět.

Místa: Kréta; Benátky; Portugalsko; Visoko; Andora; Bruggy
Charakteristika: centrem města na lodích; město bez aut; hrdí obyvatelé; minová pole; menhiry; kotlina Pyrenejí
Téma příběhu: Rukojmím na letišti; Bez bundy k moři nelez; Vraky uprostřed divočiny; Čtyři hlavní města a Hippies; Návštěva pyramid; Ranní přepadení v koupelně

Pro ty, kdo se do kvízu zapojili mám samozřejmě připravené i jeho řešení, které najdete v textu níže.

Díky mé práci opravdu nejsem vázána na konkrétní místo, a proto mohu cestovat téměř kdykoli mě napadne. Nebylo to tak ale vždy. Dlouhé roky pro mě byla práce natolik důležitá, že jsem si dopřála dovolenou maximálně pár dní. Po založení firmy jsem dokonce neměla ani den volna po dobu 2,5 roku.

Zlomová cesta

Vše vygradovalo v lednu 2013. Cestou do práce jsem si uvědomila, že odjíždím z domu, kde si připadám víc sama než v páru a jedu do firmy, která je více mým zaměstnáním než radostí. Musela jsem zastavit, vystoupit z auta a zhluboka se nadechnout, abych se v panice nezadusila.

Najednou jsem věděla, že musím pryč.

Znám podnikatele ze Srí Lanky, který má v Payagale ubytování. Zabalila jsem a o 7,5 tisíce kilometrů vzdušnou čarou dále jsem vybalila v hotýlku na pobřeží Indického oceánu.

Měla jsem pocit, že jsem v Ráji.

Před mou cestou na Srí Lanku jsem stále řešila, že chodím do práce na 16 hodin denně a z peněz, které v práci vydělám si nemohu koupit všechny ty krásné věci, které bych si přála a které pro život TAK MOC POTŘEBUJI.

Pak jsem přijela do místa zasaženého vlnou tsunami. Setkala jsem se s mužem, který si na pláži, kde dříve stál jeho dům, postavil z trosek příbytek nový. Očima někoho, kdo bydlí v zařízeném domě, plném hromad věcí, to bylo ubohé bydlení.

Ten muž byl ale v srdci mnohem šťastnější než já, zahrnutá vším tím pohodlím.

A tam, v polorozpadlém přístřešku, mi to došlo. Štěstí a radost si nosíme ve svém srdci. Žádná věc ani pohodlí nám nemohou ten vnitřní pocit nahradit. Vůbec nezáleží na tom, kde vlastně jsme, ale kým jsme a jak se na sebe díváme.

Pokud chcete získat odstup ke svému životu, potřebujete opravdu POODSTOUPIT.

Domů jsme se vrátila lehčí snad o tunu. Náhle mi vše, co bylo do odjezdu důležité, naprosto nedávalo smysl. Okamžitě jsem prodala svůj podíl ve firmě a ukončila i léta nefunkční partnerský vztah.

Trvalo ještě pár let, než jsem si dokázala nový životní styl ukotvit i v hlavě, ale dokázala jsem nalézt rovnováhu mezi prací a volnem. I díky tomu mohou teď vznikat články o místech, která jsem navštívila. Jen v práci člověk život nepotká.

Nejsem nadšený skupinový turista. Nevyhledávám organizované zájezdy, ale raději cestuji dle vlastního cestovního plánu. Už několik týdnů před odjezdem sbírám informace o místech, která chci navštívit, jídlech, která chci ochutnat.

Během cesty hodně fotografuji a dělám si osobní poznámky o místech, která jsem navštívila. O tyto postřehy se s vámi teď budu dělit. Třeba i díky mým textům objevíte místa, kam byste se sami chtěli podívat.

Cestujme společně

Je pravda, že díky seznamování se s jinou zemí a mentalitou tamních obyvatel, získáváme i větší rozhled. To, co se nám v běžném každodenním životě zdá jako zásadní překážka, se může při setkání se starostmi druhých ukázat jako malichernost.

Proto je skvělé, hledat štěstí v každodenních maličkostech a pozorovat, co se kolem nás děje, ať jsme ve svém rodišti, nebo na druhém konci světa. Pojďme teda jít kus cesty společně. I když je to zatím cestování víc virtuální než reálné, nevadí. Jsme obdařeni nekonečným vnitřním světem, kde neexistují hranice a omezení.

Z každého místa, které jsem navštívila jsem si kromě zážitků v srdci přivezla i obrovské množství fotografií a poznámek k místům, která jsem na své pouti potkala. Některé mé cesty jsem zpracovala do filmových ochutnávek, které již shlédlo mnoho mých přátel. Nyní přišel čas, abych je začala sdílet i s vámi.

Užijeme si společně každý kousek této cesty…

Řešení kvízu ze začátku článku

Tak jak jste v kvízu uspěli? Doufám, že se vám tento fantazijní výlet líbil. Pokud by vás zajímalo, jak probíhaly mé cesty do míst, která v kvízu byla, těšte se na další články. A samozřejmě se i dozvíte, kdo mě přepadl v koupelně, nebo jak jsem potkala Hippies.

Těším se na naše další setkávání